Amatérské sdružení Žlutý balet Vlčnov

Kverulant (jednotka kverulantství je 1 ysk)

[Latina], stálý nespokojenec, notorický stěžovatel, sudič, nesnášenlivý člověk. Snadno podléhá pocitu ukřivdění, úporně se domáhá svého domnělého práva, podává stížnosti, soudí se, vybaven povrchní znalostí práva a zákonů, svárlivý, nesnášenlivý člověk.

kverulantství

[Latina], sudičství, patologická forma chování, charakterizovaná opakovaným stěžováním si či žalováním, jež je nepřiměřené skutečné situaci. Míra kverulantství je individuálně proměnlivým faktorem, kolísajícím svou intenzitou od pouhého obtěžování přes obsedantně (nutkavě) laděné projevy až k těžkým paranoidním příznakům.

Různorodý může být obsah kverulantových stížností – dá se říci, že si stěžuje v podstatě na cokoli. Kverulant své stížnosti obvykle adresuje autoritám, obvykle neporušuje žádná formální pravidla, nebo se alespoň snaží je neporušovat. Jeho dlouhodobější činnost však zpravidla porušuje základní pravidlo všech sociálních skupin. Neustálé stížnosti začnou otravovat ty, na něž si kverulant stěžuje – zejména když stížnosti málokdy obsahují konstruktivní návod ke změně, která by kverulanta uspokojila. Druhou otrávenou skupinou jsou ti, kteří stížnosti musí neustále zkoumat a řešit. Ve zvláštním případě jsou obě tyto skupiny identické – příkladem může být kritika správců, kdy kverulant zároveň ostře kritizuje cokoli, co vnímá jako přehmat, zároveň vyžaduje jejich neustálou pozornost. 

Dlouhodobě přestávají ostatní kverulanta poslouchat. Kverulant, frustrovaný tím, že jeho připomínky nikdo neposlouchá, snaží se projevovat hlasitěji. Volí ostřejší slova, stejnou kritiku vkládá na více míst, s vervou hledá jakékoli vyjádření, které naznačuje, že někdo jeho názory podporuje.
 

Test pro kverulanty 

Pokud máte dojem, že ostatní vás mohou považovat za kverulanta, prvním krokem k nápravě je uvědomění si současného stavu. Zkuste si proto odpovědět na několik otázek

1. Jsem obětí mnoha drobných ústrků a nespravedlností?

2. Zůstávají moje dobře míněné rady nepochopeny a nebo ignorovány?

3. Představuje většinu mé činnosti kritika a poukazování na chyby?

4. Jsem terčem perzekuce mocných?

5. I přes mou snahu se situace spíše zhoršuje?
    

 Pokud převažují kladné odpovědi, bohužel pravděpodobně jste na hranici nebo za hranicí kverulantství, intenzita 1 ysk.

Jak nebýt kverulantem 

Je to jednoduché – prostě jím stačí nebýt. Je vhodné si uvědomit, že kverulanti nejsou oblíbení, i pokud mají pravdu. A pokud posluchači stížností nabudou dojmu, že většinou nejsou odůvodněné, ignorují i ty oprávněné. Lze doporučit:

1. Drobná pochybení a příkoří přecházet s nadhledem.

2. Pokud už komentovat, tak dobromyslně, nikoli sžíravě.

3. Nebýt jedovatý.

4. Nepaušalizovat.

5. Tvořit přínosný obsah v hlavním jmenném prostoru – takto získané zásluhy jsou v očích komunity schopné kompenzovat i výrazné úlety.

    Co říct závěrem, asi bude lepší nedosáhnout na stupnici na ani 1 ysk {YOSKONA} ;))